Přeložitelnost literárních textů a odborné terminologie.

Ačkoli je naším cílem sestavit jen úzký výběr důležitých výrazů objevujících se v textech a biografiích autorů spojených se zkoumaným regionem, měla by mu předcházet alespoň stručná reflexe o možnostech překladu a obecně transferu významů z jednoho jazyka do druhého. Existuje řada teorií překladu, jejichž premisy se od sebe leckdy i velmi liší. Lze ovšem vysledovat dvě základní tendence – jedna tradičnější a orientovaná spíše lingvisticky, druhá modernější, kulturologická, s důrazem na jazyk jako určitý druh jednání. Jedna ze zásadních, ale také nejožehavějších otázek překladu je ta, co má být zdůrazněno, co lze vypustit a jak je možné přenést smysl a funkci výchozího textu do cílového jazyka. Čeština a němčina k sobě měly od dob 19. století podivný vztah. Češi se snažili etablovat vlastní, svébytný český jazyk a současně literaturu tímto jazykem psanou zprostředkovat jiným národům. V této době tedy vzniká řada překladů do češtiny i z češtiny. Němčina v tomto úsilí nezřídka hrála roli jakéhosi prostředníka a mezi-jazyka (například Jungmann použil při překladu Miltonova Ztraceného ráje i jeho německou verzi). Na počátku 20. století žila v Praze řada dvojjazyčných překladatelů židovského původu (P. Eisner, R. Fuchs, O. Pick nebo E. Saudek), kteří recepci české literatury v celoevropském kontextu značně usnadnili. Tyto dvě skutečnosti svědčí podle názoru Waltera Koschmala o tom, že česká literatura v německém kontextu byla něčím víc než jen literaturou překladovou.

            Obecně platí, že každý překlad, nejen ten literární, má své hranice. Neexistují dva jazyky, které by si byly natolik podobné a kompatibilní, že by v nich bylo možno vyjádřit totéž týmiž slovy. Překládání je vždy také současně balancování na hraně, na hranici – dvou jazyků, ale i různých vědních disciplín či vědy a umění. Neustálá přítomnost hranice je charakteristická i pro šumavskou literaturu, jejíž referenční krajina byla rozdělená politicky, jazykově i kulturně: to se projevuje i v překladech německy psané šumavské literatury, tyto tendence však lze zevšeobecnit pro veškerou literaturu a její terminologii mezi těmito dvěma jazyky. Malý slovníček, který jsme s při této příležitosti pokusili sestavit, tuto situaci reflektuje. Příklady, které zde uvádíme, jsou ovšem pouze předběžné a s otazníky, jakési první záchytné body určené k dalšímu zpracování v komparativním výzkumu česko-německé terminologie.   

 

 

Směrodatné jsou především následující body:

  1. Pojmy z literární teorie překladu
  2. Konkrétní příklady z literárních děl analyzovaných v rámci projektu – překlady týkající se „kategorie prostoru“ v rámci jednotlivých konceptů

 

Terminologie

Raumforschung / teritoriální výzkum, Kulturlandschaft / kulturní krajina, Raum / prostor a prostorovost, Böhmerwald / Šumava, Ort / místo, Heimatliteratur / regionální literatura

Kromě toho řada pojmů, u nichž je třeba vysvětlit kontext u obou variant

 

Motivy / literární „pojmy“

LES

  1. Waldeinsamkeit  („lesní samota“ u Klostermanna; v češtině evokuje primárně stavení stojící osaměle v lese / v němčině je to pocit)
  2. Waldgänger (Stifter – Lesní poutník)
  3. Waldkindheit (L. H. Mally: Selige Waldkindheit – Blažené šumavské dětství)
  4. Waldgruß (Johann Peter: Waldgruß - Pozdrav lesům)
  5. Heimatwald (Sepp Skalitzky: Heimatwald - Rodný les)
  6. Waldheimat (H. Watzlik: Waldheimat – Šumava, G. Urzidil: Adalbert Stifters Waldheimat – Stifterův lesní domov)
  7. Waldburg (F. Höller: Stifters Waldburg (Ruinen Wittinghausen) – Stifterův hrad v lesích (Vítkův kámen))
  8. Waldeinwärts (A. Schott: Waldeinwärts - Do lesů)

 

HORA

  1. Bergsee (L. H. Mally: Selige Waldkindheit – Blažené šumavské dětství): ...um Mitternacht rollte der Mond vom Himmel/ und lag im Bergsee zerschlagen. - o půlnoci se měsíc z nebe skutálí/ a roztříští se v skalách nad jezerem. 
  2. Bergwind (L. H. Mally: Selige Waldkindheit – Blažené šumavské dětství): horský vítr
  3. Berghang: ebd. Svah

VLAST, DOMOV

  1. Heimatort (J. Gangl: Josef Gangl spricht mit seiner Mutter – Rozhovor s matkou) - domov
  2. Heimatzäune (L. H. Mally: Selige Waldkindheit – Blažené šumavské dětství) – nicht direkt übersetzt (Weltsehnsucht – touha po světě) v českém vydání??? není doslovný překlad: „touha po světě“
  3. Heimaterde (J. Ratz: Adalbert Stifter’s Einsamkeit – Stifterova osamělost) – das Wort nicht direkt übersetzt/ domov tento výraz není přeložen doslovně, pouze jako „domov“

 

ÚDOLÍ

  1. Tal (mehrere Gedichte – údolí) v různých básních
  2. Tannental (H. Watzlik – Gunther der Einsiedler – Poutník Vintíř) – nad jedlemi

 

HRANICE

  1. Sprachgrenze (H. Watzlik – Sprachgrenze, Jazyková hranice)