Metody sociologického výzkumu

 

Při výběru vhodných metod ke sběru potřebných dat, jejich zpracování a vyhodnocování bylo záměrem kombinovat dvě základní metody sociologického výzkumu, tj. přístupy kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní sběr dat měl pomocí elektronického i osobního dotazníkového šetření zajistit vyhledání a získání širšího možného okruhu vhodných respondentů, kteří by disponovali bilingvní znalostí obou jazyků a žili by ve výzkumné oblasti. Kvalitativními metodami měl být následně jejich životní příběh zaznamenán a zpracování.

Kvantitativní metody

Jako nejvhodnější forma sociologického výzkumu se jevila metoda dotazování prostřednictvím vytvořeného dotazníku s polootevřenými otázkami. Svou strukturou byl dotazník standardizovaný, neboť standardizace otázek vede k redukci a regulaci informací. V první části výzkumu měli být vyhledáni dvojjazyčně mluvící obyvatelé regionu (znalost českého a německého jazyka).

Dotazníky jsou obecně jedním z nejčastěji používaných nástrojů k shromažďování všeobecných informací. Zjištění jsou velmi stabilní v čase a reliabilní. Další výhodou je poté jejich snadné a rychlé matematické a statistické zpracování. Metodicky nejobtížnější je při jejich aplikaci vypracovat jednoduchý a přehledný dotazník, který by poskytoval základní rozcestník pro řešený problém. Nezbytným předpokladem je poté reprezentativní vzorek oslovených osob, ze kterého lze díky adekvátní statistické analýze vyhodnocovat a získat požadované výstupy.

Předností kvantitativního sběru dat je možnost použití metody na větší skupinu lidí, což bylo záměrem. Při dostatečném počtu jedinců lze vytvářet soubory statistických jednotek, kterými se mohou předpoklady (hypotézy) výzkumu verifikovat či dementovat. Kvantitativní metoda měla sloužit pouze k orientačnímu získávání dat, měla zajistit sběr obecných informací o zkoumaném regionu a být abstrahována z velkého okruhu dotazovaných respondentů. Dotazníky měly být následně zpracovány za pomoci statistických a matematických metod a vyhodnocovat formou „splňuje„ nebo „nesplňuje”. Kvantitativní průzkum je často popisován jako model vhodný pro většinu vědeckých výzkumů, protože zahrnuje postup hypotetické formulace, sbírání informací, analýzu dat, ověření nebo vyvrácení hypotézy.

Hypotézu v tomto případě představovala úvaha, že oblast respondentů, kteří mohou disponovat bilingvní znalostí češtiny a němčiny v rámci definovaného regionu, bude trojího typu:

a) bude se jednat o osoby v důchodovém věku, které získaly znalost obou uvedených jazyků přirozeným soužitím na prostupné česko-bavorské hranici či přirozeným pronikáním českého elementu v Bavorsku či bavorského v Čechách. Tedy pamětníci narozeni před druhou světovou válkou,

b) druhou kategorii budou představovat lidé produktivního věku, kteří znalost češtiny/němčiny získali od svých rodičů zprostředkovaně. Narodili se a vyrůstali v německém/českém prostředí, ale češtinu/němčinu si od jednoho ze svých rodičů osvojovali jako svůj „druhý“ mateřský jazyk. V době studené války neměli možnost přímého setkání s druhým kulturním prostředím. Úvaha směřovala k dětem odsunutých sudetských Němců nebo potomkům Čechoslováků, kteří prchli za hranice z důvodu politické perzekuce komunistického režimu a kteří vyrůstali v Bavorsku či těch, kteří odsunuti z různých důvodů nebyli a v Československu zůstali,

c) do třetí skupiny bilingvních jedinců budou patřit žáci, studenti a mladí lidé, kteří se narodili po společenskopolitických změnách souvisejících s Listopadem 89. Lidé, kteří vyrůstali ve smíšených manželstvích uzavřených po roce 1989. Kteří již opět dostali možnost volného a neomezeného pohybu přes státní hranici a svobodného poznávání kulturního prostředí obou zemí. 

Hypotézou je, že se bilingvní osoby v česko-bavorském příhraničí vyskytují ve všech věkových kategoriích (děti/mladiství – osoby v produktivním věku – senioři), ale důvody dvojjazyčnosti jsou jiné. Předpokládáme, že nejvíce přirozeně (viz teorie bilingvismu) bilingvních osob bude mladých lidí narozených po roce 1989.

 

Kvalitativní metody

Na základě dotazníkového šetření měli být nalezeni vhodní respondenti k následným řízeným rozhovorům, resp. validita elektronických či fyzických dotazníků měla být ověřena pomocí vlastního empirického výzkumu – kvalitativním výzkumem. Potvrdila se jedna ze základních sociologických premis. Kvantitativní metody jsou schopny přinášet validní výsledky pouze v případě dostatečné návratnosti vyplněných dotazníků, jinak není možné se získanými daty seriózně pracovat či z nich odvozovat vypovídající závěry. Původním záměrem bylo roztřídit výsledky z výše zmíněného kvantitativního šetření. U kvalitativního sběru dat je okruh potencionálních respondentů snižován pomocí určování detailnějších informací na zkoumaném vzorku. Záměrem bylo vytvořit větší skupinu vyhovujících osob k následném provedení rozhovorů, tedy mít možnost si mezi vyhovujícími osobami vybrat.

Výsledky kvantitativního výzkumu nebylo možné považovat za relevantní, neboť návratnost vyplněných elektronických dotazníků nebyla dostatečná. Bylo proto nutné stanovenou strategii přehodnotit. Základním rozcestníkem pro vyhledávání vhodných bilingvních osob se ukázala být znalost terénu a využití již existujících kontaktů.

Jako účelné a v reálných podmínkách funkční se ukázalo být použití metody tzv. sněhové koule(Schneeballauswahl/Snowball sampling). Tedy od kontaktních osob v terénu byly získávány tipy na konkrétní osoby, které mohly splňovat stanovená kritéria. Princip „sněhové koule“ spočívá v nabalování kontaktů, tedy získávání doporučení na další potencionální jedince od osob, se kterými již rozhovor byl uskutečněn a které podmínky splňovaly. Metoda tzv. sněhové koule se uplatňuje v tom případě, je-li nutné a vhodné využít osobních kontaktů tzv. insiderů, tj. osob, které znají uvedenou komunitu. Díky kontaktům na českých i bavorských úřadech, institucích a organizacích a zejména díky znalosti lokálních tzv. opinion makerů (někdy též opinion leaders) ve výzkumné oblasti mohly být vybrány vhodné osoby k provedení následných řízených interview, tzv. narativních rozhovorů (Metody vedení rozhovorů).

_________________________________________________________________________________________